Farma zvierat

Autorská práva získala od spisovatelovy vdovy americká CIA a předpokládala, že filmaři natočí v duchu předlohy protistalinistický pamflet. Tvůrci však látku zobecnili a výsledkem je dílo, jasně odhalující praktiky všech totalitních režimů, halících se pod demokratická hesla a zároveň se neštítící demagogie, násilí a krutostí. – Domácí zvířata na chátrající farmě zaženou při vzpouře majitele a pod vedením vizionářského prasete Kuliče začnou úspěšně hospodařit. Jenže vlády nad nimi se s pomocí hlídacích psů zmocní prase Napoleon. Sen o svobodě se rozplyne na tak dlouho, než se zvířata opět sjednotí k další revoluci… – Autoři se až na pozměněný konec drží vcelku textu, jejž zčásti používají i v komentáři. Ve výtvarném zpracování se snažili pozměnit převládající disneyovské pojetí figur i pozadí. Dovedně pracují s expresivní barevností a zčásti využívají i postupy hraného filmu. Na svou dobu bylo výjimečné, že animovaný film, navíc se zvířaty, byl určen především dospělým a ne dětem. – Vznikla i verze se živými zvířaty Animal Farm (TV-1999, Farma zvířat; r. John Stephenson).
-tbk-: Farma zvířat – Filmový přehled 4/2009

Disneyovský styl kresby mohl být zčásti i záměrný, aby snímek obstál v zahraniční konkurenci. Kresba zvířat je ještě poplatná Disneyho škole a i v animaci se setkáváme s některými typicky disneyovskými stereotypy amerických cartoons, například s gagy, jež posilují melodramatický rozměr příběhu (zvířata se roztomile brání výuce psaní či počítání), anebo se zpívanými pasážemi.

Po stránce animační však snímek odlišně než Disneyho filmy pracuje s vykreslením prostředí farmy i kresbami pozadí, do nichž jsou zvířata poměrně přirozeně a kompaktně včleněna. Na svou dobu unikátní jsou i výrazy zvířat, které dokáží vyjádřit poměrně bohatou škálu emocí. Vynikající je i práce s tempem a pozvolnou sugestivní změnou nálady snímku, z veselého budování „světlých zítřků“ na farmě až k temné nadvládě prasat.Kamera Sida Griffithse skvěle pracuje s přechodem reality do občasných vizí některých zvířat, zejména osla Benjamina, jemuž v závěru filmu splývají prasečí hlavy s lidskými. Na snímku je pozoruhodná rovněž hudba původem maďarského skladatele Matyase Seibera, ovlivněného jazzem i Bélou Bartókem. Ve snímku často právě hudba vyjadřuje vnitřní drama příběhu i jeho tragiku a navíc v jemných citacích na ruské lidové písně probleskují do snímku typicky orwellovsky ironické momenty, které bohužel ve výslednému vyznění chybí. Farmu zvířat vytvářel tým sedmdesáti tvůrců v letech 1951–1954 a řada profesí animovaného filmu se ve Velké Británii konstituovala poprvé při výrobě tohoto filmu.

Animovaný přepis slavné Orwellovy novely dodržuje známý dějový rozvrh předlohy: zvířata na farmě se vzbouří proti špatnému hospodáři, vyženou ho a začnou statek spravovat sama. Původní ideály o rovnosti všech se však záhy zvrhnou v násilnický systém, kdy hrstka vyvolených prasat tyje z práce ostatních. Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si postupně rovnější. Stále dominantnější prasata se zabijáckou smečkou věčně slídících psů, kteří představují tajnou policii, se stávají předobrazem bolševiků.

Film, stejně jako román, obsahuje ironické narážky na konkrétní představitele komunistické ideologie – prorok celé zvířecí revoluce na farmě, čuník Major, jasně poukazuje na zakladatelskou osobnost Karla Marxe, zatímco kruté prase Napoleon je obrazem egomanského Stalina a jeho nelidských praktik. Postava takřka obrozenského učitele Kuliše připomíná Trockého i jeho osud (zavraždění na Stalinův popud).

(…) Farma zvířat Johna Halase a Joy Batchelorové zůstává základním stavebním kamenembritské animace a jeho zakladatelský význam ještě umocňuje téma snímku, které není pouze „antikomunistické“, jak si asi přáli jeho zadavatelé, ale nadčasové. Jak řekl jeho tvůrce John Halas, je to film o svobodě. A ta se stává v době pozdního kapitalismu stejně nedostatková jako v době nedávno minulé.
Boháčková, Kamila: Mezi Orwellem, Disneym a propagandou – Filmové listy projekt 100 – 2009